O nás
Jako skoro každé malé dítě i já jsem pořád otravovala své rodiče s tím, že chci štěně. Rodiče byli ale neoblomní a místo psa se u nás doma chovalo plno papoušků, rybiček a křečků. Teď s odstupem času jsem jim za to vděčná. Na psa bych totiž určitě neměla tolik času a trpělivosti. Když si ale má kamarádka pořídila štěně dalmatina, byla jsem i já ve svém rozhodnutí pořídit si psa stále pevnější. Místo psa jsem však jako dárek k narozeninám dostala zakrslého králíka. Po třech letech ale pak přišel i můj vysněný pes.
Strašně se mi líbil bulteriér, ale osud tomu chtěl, že se u nás doma objevil strakatý bíglí kluk DIX OD ČIŽINY. Byl to malý rošťák a neposeda, který pořád někde šmejdil a něco ochutnával. Dnes je z něj už 12,5letý bíglí dědeček. Má rád svůj klid a pohodlí. Náš bíglí kluk vyrostl ve městě a s klidem mohu říct, že vůbec netrpěl tím, že žije v paneláku.
Když jsme si z manželem postavili malý domeček u Ostravy, rozhodli jsme se pro koupi druhého psa. Volba opět padla na psa loveckého. Tentokrát jsme si vybrali gordoní holčičku LUISU Z HOLUBICKÉ STRÁNĚ – BESSY. Bess je hodná, miluje celou rodinu, ale nejraději má pánečka. Panička je totiž ta, kterou musí poslouchat, děti jsou na to, aby ji tahaly za chlupy a uši, a pánečka má na to, aby s ní dělal blbosti a mohla mu ležet na klíně. K paničce na klín se totiž nevejde. Už při koupi Bess jsem byla rozhodnutá, že ji uchovníme. Výstavy ji moc nebaví, ale práce na poli a ve vodě jsou její silné stránky.
Naše chovatelská stanice vznikla v roce 2005 a nese název podle jména hrdinky hry Vítězslava Nezvala MANON LESCAUT. Letos se nám narodila první štěňátka.